25. 11. 2024 02:13
Mykola Mušinka... Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze a osudy jeho fondů
Vydala Ukrajinská iniciativa v ČR. Publikace přinášející nové inforamce o muzeu, které vzniklo za 1. republiky v Praze a mapovalo osudy ukrajinské inteligence nejen v Československu.
Osudy ukrajinského muzea v Praze
Mykola Mušinka: Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze a osudy jeho fondů, česko-ukrajinské zrcadlové vydání, z ukrajinštiny přel. Lenka Tyrpáková, vyd. UIČR, Praha 2005, 120 s.
Další z řady publikací, které vydává Ukrajinská iniciativa v ČR, napsal prof Mikuláš Mušinka, východoslovenský expert v otázkách historie a osudů Ukrajinců v Československu 20. stol. Již v roce 1996 vyšla jeho první práce, která se týkala Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze, a to v Austrálii. Od té doby Mušinka opět postoupil v bádání a objevil nové skutečnosti, které zapracoval do původní publikace.
Toto rozšířené vydání nyní máme k dispozici a dovídáme se někdy až překvapivé věci o osudu fondů muzea, které bylo založeno v květnu roku 1925 z popudu vyučujících na Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. V muzeu se záhy objevily tisícovky exponátů. Šlo o dary a dědictví ukrajinské emigrace pobývající v meziválečném období v Československu.
Po nástupu komunistické moci bylo muzeum zavřeno, zakázána jeho činnost, osoby spojené s muzeem byly perzekvovány, zbavovány svéprávnosti... Ještě v roce 1948 byla většina exponátů ze skladů Národní knihovny, kde se tehdy nacházely, odvezena neznámo kam.
Prof. Mušinka se vydal po stopách zbytků majetku muzea a přináší neuvěřitelně zajímavé informace nejen o osudech zbytků muzejních fondů, ale i o vztazích mezi zbytky ukrajinské emigrace, vztahu československého komunistického státu k ukrajinské menšině, k jejich kulturním hodnotám etc.
Publikace je doplněna černobílými dobovými fotografiemi osob spojených s muzeem i některých dokumentů, na konci je anglické resumé. Text se čte téměř jako detektivka, bohužel ze skutečného života nám stále ještě dosti neznámé ukrajinské diaspory v Československu.
Rita Kindlerová
Zdroj: www.iliteratura.cz